„Rozhodla jsem se neříct manželovi o mém zvýšení platu: Sbalil si věci a odešel k matce“
Ten den si pamatuji velmi živě. Bylo páteční odpoledne, když mě šéf zavolal do své kanceláře a oznámil mi, že dostanu výrazné zvýšení platu. Byla jsem nadšená. Toto zvýšení znamenalo finanční stabilitu, možnost spořit na budoucnost a možná i trochu navíc na některé luxusy, po kterých jsem toužila. Ale jak jsem šla ten večer domů, moje nadšení začalo opadat. Začala jsem přemýšlet o svém manželovi, Jakubovi.
Jakub je v mnoha ohledech úžasný muž. Je laskavý, vtipný a neuvěřitelně milující. Ale když jde o peníze, má zvyk žít přítomností. Utrácí bez ohledu na zítřek, stejně jako jeho matka. Oba mají tento bezstarostný přístup k financím, který je často nechává na konci měsíce bez peněz. Už mě unavoval tento cyklus – týden žít v přepychu a pak tři týdny sotva přežívat.
Tak jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se neříct Jakubovi o mém zvýšení platu. Místo toho jsem chtěla ušetřit ty peníze navíc a použít je k vytvoření finančního polštáře pro nás. Myslela jsem si, že je to chytrý krok, způsob, jak zajistit naši budoucnost bez neustálého strachu o peníze.
Nějakou dobu šlo všechno hladce. Podařilo se mi ušetřit slušnou částku peněz, aniž by si toho Jakub všiml. Ale pak jednoho dne našel mé bankovní výpisy. Byl rozzuřený. Cítil se zrazený, že jsem mu něco tak významného zatajila. Měli jsme obrovskou hádku a obvinil mě z nedůvěry.
Snažila jsem se mu vysvětlit své důvody, ale nechtěl mě poslouchat. Sbalil si věci a tu noc odešel k matce. Byla jsem zdrcená. Chtěla jsem nás jen chránit, zajistit nám stabilní budoucnost. Ale tím jsem mezi námi vytvořila propast.
Dny se změnily v týdny a Jakub se nevrátil. Několikrát jsme spolu mluvili po telefonu, ale naše rozhovory byly napjaté a plné napětí. Cítil se zraněný a zrazený a já se cítila nepochopená a osamělá.
Začala jsem zpochybňovat své rozhodnutí. Možná jsem mu měla více důvěřovat. Možná jsme mohli společně lépe spravovat naše finance. Ale bylo příliš pozdě na možná. Škoda už byla napáchána.
Jakub nakonec podal žádost o rozvod. Bylo to jedno z nejtěžších období mého života. Ztratit ho bylo jako ztratit část sebe sama. Ale nakonec jsem musela přijmout, že mé rozhodnutí mělo důsledky a tyto důsledky nás vedly touto cestou.
Když se ohlédnu zpět, uvědomuji si, že důvěra je základem každého vztahu. Tím, že jsem tajila své zvýšení platu, jsem tuto důvěru porušila. A jakmile je důvěra porušena, je neuvěřitelně těžké ji znovu vybudovat.