„Moje matka se vdala za bohatého muže v 60 letech a přerušila styky s rodinou“

Když jsem vyrůstala, moje matka pro mě byla vždycky trochu záhadou. Měla kolem sebe jakýsi rozmarný vzduch, jako by patřila do jiného světa. Nikdy neměla stálou práci, raději přeskakovala z jednoho krátkodobého podniku do druhého. Přesto měla neuvěřitelnou schopnost utrácet peníze, jako by byly nekonečné.

Když můj otec zemřel, myslela jsem si, že ji to možná trochu uzemní, ale zdálo se, že ji to jen více odtrhlo. Začala navštěvovat společenské akce a stýkat se s lidmi, kteří měli více peněz, než věděli, co s nimi dělat. Na jedné z těchto akcí potkala Richarda, bohatého podnikatele, který byl od začátku okouzlený.

Richard byl všechno, o čem moje matka kdy snila: bohatý, okouzlující a ochotný splnit každé její přání. Vzali se do šesti měsíců od setkání. Pamatuji si tu svatbu živě; byla to extravagantní záležitost konaná na luxusním statku. Moje matka vypadala zářivě, ale v jejích očích byla vzdálenost, kterou jsem nedokázala pochopit.

Po svatbě se věci rychle změnily. Moje matka se přestěhovala do Richardova rozlehlého sídla a zdálo se, že zmizela z našich životů. Zpočátku jsem se snažila udržet kontakt. Volala jsem, posílala zprávy a dokonce několikrát navštívila. Ale pokaždé jsem byla přijata s lhostejností nebo výmluvami o tom, jak je zaneprázdněná svým novým životem.

Moje děti, její vnoučata, ji strašně postrádaly. Ptaly se na babičku a proč už nechodí na návštěvy. Trhalo mi to srdce vidět jejich zmatení a smutek. Snažila jsem se jim vysvětlit, že babička je zaneprázdněná, ale že je má moc ráda. Hluboko uvnitř jsem si však nebyla jistá, jestli je to ještě pravda.

Měsíce se změnily v roky a vzdálenost mezi námi se zvětšovala. Moje matka se zdála být úplně ponořená do svého nového života v luxusu. Cestovala po světě s Richardem, navštěvovala okázalé večírky a nakupovala v nejexkluzivnějších buticích. Mezitím jsem se snažila vyjít s penězi a vychovávat své děti bez podpory, kterou jsem od ní kdysi doufala.

Jednoho dne jsem dostala telefonát od starého rodinného přítele, který viděl moji matku na charitativní akci. Zmínil se, že moje matka vypadala jinak—hubenější, unavenější a ne tak živá jako dřív. Znepokojilo mě to, ale když jsem se znovu pokusila navázat kontakt, setkala jsem se s tou samou chladnou reakcí.

Nakonec jsem přestala zkoušet. Bylo jasné, že moje matka si vybrala a my do toho výběru nepatřili. Bolest její nepřítomnosti nikdy úplně nezmizela, ale naučila jsem se s ní žít. Moje děti vyrostly bez své babičky a já jsem se snažila zaplnit prázdnotu, kterou po sobě zanechala.

O několik let později jsem slyšela přes známé, že Richard zemřel a zanechal mé matce značné dědictví. Na chvíli jsem přemýšlela, jestli se teď ozve, když je zase sama. Ale nikdy to neudělala. Pokračovala ve svém životě v bublině bohatství a izolace.

Na konci si moje matka vybrala život v luxusu před svou rodinou. Je to volba, která mě stále pronásleduje, ale naučila jsem se ji přijmout. Někteří lidé prostě nejsou určeni k tomu být součástí vašeho života, bez ohledu na to, jak moc si přejete, aby byli.